+420 774 710 318
lukes@pekny-travnik.cz

Zakládáme trávník

Příprava půdy pro trávník

Před založením trávníku je vhodné  věnovat pozornost složení půdy a půdním vlastnostem, jako je pH půdy nebo  poměr zrnitostních částic. Ideální půda pro trávník obsahuje  70–80 % písčité složky. Není tedy vhodné zakládat trávník na těžkých, jílovitých půdách. Pokud se toto stanoviště vyskytne, je potřeba vlastnosti stanoviště upravit přidáním křemičitého–křemenného písku. Půda pro trávník má být pórovitá, s obsahem půdního vzduchu  10–15 %. Vzduch v půdě totiž podporuje odnožování trav a tím houstnutí trávníku.

Další důležitou vlastností je pH půdy. Většině trav používaných pro trávníky vyhovuje mírně kyselé pH půdy v rozmezí  5,5–6,5. Obecně platí, že čím více je půda zásaditější, tím více se daří dvouděložným rostlinám, tedy plevelům, na úkor trav. Zvýšení pH dosáhneme pomocí  dolomitického vápence. Vápenec  do půdy také přidá důležitý prvek pro růst - hořčík. Podle kyselosti půdy se dávka pohybuje od  5 do 20 kg/100 m2.

S aplikací dolomitického vápence můžeme aplikovat i kombinované hnojivo s prvky fosfor a draslík pro zásobní hnojení. Hnojiva aplikujeme před samotnou přípravou půdy, aby se při rytí a kultivaci dostala hnojiva do celého půdního profilu.

Svrchní vrstvě půdy do hloubky 15–20 cm věnujeme největší pozornost. Tuto vrstvu je nutné zbavit všech nesourodých zbytků – kameny, suť a stavební zbytky, kusy dřeva a další zbylé kořeny či oddenky rostlin. V tomto kroku postupu je vhodné uvažovat o instalaci automatických závlahových systémů, které zlepšují vlhkostní poměry trávníku, zvláště pak v letních měsících.

Těžší půdu je dobré promísit s pískem a rašelinou (10–20 litrů/m2). V konečné fázi bychom měli získat půdu s drobtovitou, rozpadavou strukturou, bez tendence k tvorbě půdního škraloupu. Během tohoto základního zpracování půdy je dobré doplnit živiny ve formě anorganického hnojiva, ideálně  v dávce 3 kg/100 m2.

Odplevelení

Použití neselektivních herbicidů na místě založení trávníku je nedílnou součástí celé realizace. Odumře tak všechen stávající vegetační kryt i s podzemní části. Aplikuje se chemický postřik, a jakmile jsou viditelné účinky postřiku, je třeba tyto organické zbytky odstranit z půdy. Tento postup zamezí případnému nárůstu plevelů do nového trávníku.

Postřik  se neaplikuje při větrném počasí, stromky, keře a ostatní rostliny, které nechcete poškodit, je nutné ochránit, jakkoliv zakrýt.

Příprava vrchní vrstvy půdy pro výsev travních semen

Připravený povrch zasypeme zhruba dvoucentimetrovou vrstvou trávníkového substrátu, který obsahuje mj. křemičitý písek (křemenný písek).  Povrch upravíme válcováním, ručním hrabáním železnými hráběmi a zavlažíme.

Povrch má být vodorovný nebo svažitý podle terénních podmínek, bez nerovností. Horní vrstva má být zrnité textury, dostatečně zhutněná a mírně vlhká. Pěšiny a cesty sousedící s budoucím trávníkem by měly být asi 2 cm nad úrovní vrchní plochy půdy připravené k výsevu trav, aby dešťová voda stékala do travní plochy a nehromadila se na pěšinách. Půda plně připravená na osetí by měla v klidu odpočívat nejméně 2 až 3 týdny. Má to svůj význam. Během těchto týdnů se stabilizují v půdě vláhové poměry, rozpustí se hnojiva a hlavně půda místy může ještě slehnout, což lze v této fázi stále jednoduše opravit.

Pamatujte, že základním předpokladem pro vypěstování kvalitního a krásného trávníku je co nejrovnější povrch půdy, a to jak u rovinatých pozemků, tak i u pečlivě vymodelovaného. Snadnější vyrovnání svrchní vrstvy půdy usnadňuje také přidaný křemičitý písek.

Výsev

Nejvhodnější termíny na výsev trávníku jsou:

  1. jarní – od poloviny dubna do konce května
  2. podzimní – od konce srpna do konce září

Travní směs vybereme podle nároků na trávník. Menší plochy oséváme ručně, na větší plochu použijeme sypací vozík, kde se dá přesně nastavit předepsaná dávka osiva. Sejeme šachovnicovým způsobem, tedy do kříže, čímž docílíme rovnoměrného rozptýlení osiva.

Po zasetí je travní osivo nutné zapravit do povrchové vrstvy půdy a plochu mírně utužit pro vytvoření příznivých podmínek pro vzcházení semen. U velkých ploch se používají lehké rýhované a hladké válce, u menších ploch  hrábě a plocha se následně ušlape (např. pomocí prkénka přivázaného na botách) nebo menším lehkým válcem.

Po výsevu je také velmi důležitá závlaha. Vzcházející osivo nesmí přeschnout, substrát by měl být provlhčen do hloubky cca 60 mm. Vyhneme se přitom vzniku kaluží a stružek, nezaléváme hadicí, protože může dojít k vyplavení již zasetých semen. Je-li sucho, trávník ráno a večer pravidelně zavlažujte, pokud jsou denní teploty vysoké, nově založený trávník zavlažujeme i 5x denně v malých dávkách.

První sekání trávníku

Základní poučka je: snižujeme maxilmálně 1/3 výšky porostu trávníku.

Nový trávník sekáme poprvé při výšce 10 cm, v této době bude trávník již dostatečně zakořeněný. Trávník zkrátíme na výšku 5-6 cm a v následujících sečích snižujeme trávník na požadovanou výšku. Vždy by ale měla být odstraněna maxilmálně 1/3 výšky porostu trávníku.

Sekáme pouze suchý trávník, nože nebo vřetena sekačky je nutné mít vždy ostré. Posekanou trávu  z trávníku pečlivě odstraníme.

Posekaná travní hmota je vhodný materiál pro mulčování keřových výsadeb nebo je možné založení kompostu. Pro kompostování je nutné vybrat vlhčí místo, nejlépe v polostínu. Rozklad organické hmoty vyžaduje přítomnost bohaté mikroflóry, kterou je možné do kompostu naočkovat a tím proces značně urychlit. Dále je důležitý dostatečný přístup vzduchu, proto vrstvíme střídavě travní hmotu s lehčí zeminou (lze použít také substrát či vyzrálý kompost). Vrstvy nepěchujeme, necháme je volně slehnout.